TEPLICE – Projekt města na vybudování nízkoprahového centra z bývalé měnírny v Riegrově ulici, v obytné části Trnovan, se setkal s odporem místních. Už nyní je podle nich trnovanská čtvrť ghettem. Místo je vyhlášené prodejem drog, prostitucí, nejrůznějšími gangy i bezdomovci. A zdejší obyvatelé mají strach, že se otevřením nízkoprahového centra situace ještě zhorší.
Největší strach bývá z neznámého
Vedení města na základě řady negativních reakcí proto iniciovalo setkání s Trnovanskými, aby svůj záměr přiblížilo. V úterý 28. května se obě strany setkaly přímo u objektu, ze kterého má centrum vzniknout. Za město se dostavil primátor Jiří Štábl a zástupci příslušných odborů teplického magistrátu i organizací, které budou mít v centru zázemí, případně jsou projektem nějak dotčené.
Iniciátoři akce se snažili odbourat nepodložené obavy, domněnky, přiblížit podstatu a smysl projektu a poskytnout místním prostor k dotazům. Moderování diskuse se ujal opoziční zastupitel Jakub Mráček. Ten v úvodu mimo jiné zmínil, že i on byl donedávna obyvatelem Trnovan.
Hozená rukavice i snaha informovat
Přišly desítky Trnovanských. Primátor Jiří Štábl v úvodu zdůraznil důležitost diskuse o projektu vybudování centra. „Chceme vám představit celý projekt a současně se chceme seznámit s vašimi názory a podněty. Respektuji rozdílné názory i to, že s projektem někteří nesouhlasí a mají určité obavy. Je nyní na nás, abychom tyto obavy alespoň částečně rozptýlili.“
Primátor opakovaně zdůraznil potřebu centra, které má pomoci ke zkvalitnění služeb poskytovaných v sociální oblasti. „Celým svým mandátem, svojí funkcí se snažím protlačit projekty, které pomohou zlepšit sociální oblast, zlepšit prostředí a doufám, že také dopomohou k navýšení kapacity v těchto službách.“ Reakce přítomných, které v přímém sledu následovaly, ale evokovaly spíše bojiště, než prostor k diskusi.
Proč bezdomovci?
Místním nejvíc vadí nízkoprahové centrum pro bezdomovce. Další služby, které by měly být poskytované v objektu pro rodiny s dětmi, lidem a rodinám v nouzi, tak vášnivé a negativní emoce nevyvolávají. „Je možné, aby z projektu vypadli bezdomovci a byli řešení separátně?“ zaznělo od nejednoho z místních.
Na dotaz, proč město z objektu bývalé měnírny nevybuduje raději komunitní centrum pro maminky s dětmi nebo pro důchodce, odpověděla vedoucí sociálního odboru teplického magistrátu Iva Tichá. „Komunitní centrum už máme. Kanape, Nová Ves a jedno je i v Proseticích. Město má nedostatek sociálních služeb. Zhruba 80 procent nebytových nemovitostí pronajímá sociálním službám. Takovým, které lehce přijímá majorita.“ Podle Tiché už není Nízkoprahové centrum v Denisově ulici pro bezdomovce udržitelné kapacitně.
Nízkoprahové centrum přitáhne další bezdomovce
Podle jedné z přítomných žen, není v kraji jiné město, kde by v rámci své práce potkávala tolik bezdomovců jako v Teplicích. Radnice by se měla podle ní snažit, aby takových lidí ve svém katastru měla co nejméně a ne, aby je město sociálními službami přitahovalo.
„Je jim tady dobře, protože je tu hodně lázeňských hostů a lidé jim pokaždé něco dají.“ Zareagoval Jiří Štábl. „Nemělo by se jim dávat jídlo, to je špatně.“ Na dotaz, proč jim tedy jídlo poskytují v nízkoprahovém centru v Denisově ulici, už odpověď nepřišla.
Strhla se diskuse, v níž přítomní poukazovali na negativní jevy spojené s pohybem bezdomovců. Lidé se zmiňovali o nepořádku, o bezdomovcích pod vlivem alkoholu, o těch, kteří močí a kálejí na veřejnosti, opíjejí se na veřejnosti, dobývají se do soukromých zahrad, budov, okupují lavičky v parcích a někteří se pod vlivem různých látek obnažují. V této souvislosti diskutující kritizovali práci městské i státní policie, která podle nich řeší problémy nedostatečně.
Koho chleba jíš…
Jedna z pracovnic centra Květina, které provozuje nízkoprahové centrum v Denisově ulici a mělo by získat zázemí i v plánovaném centru v Riegrově ulici, uvedla, že se řadu let zavíraly oči a tvrdilo se, že u nás bezdomovci nejsou. „Dvacet let dělám v centru, které se jediné pustilo do práce s bezdomovci a začalo s nimi spolupracovat. Chceme tyto lidi vracet do bytů, do práce. K tomu je ale nezbytné odpovídající zázemí.“
Zazněly výkřiky typu: Kolik bezdomovců se podařilo vrátit do normálního života a podobně. Lidé se rovněž tázali, kde se budou bezdomovci pohybovat po uzavření centra, které má fungovat pouze v pracovní dny a jenom v určité stanovené hodiny.
Frustrace ze situace v Řetenicích
Velmi často znělo srovnání a kritika na příkladě již fungujícího nízkoprahového centra Květiny v Denisově ulici. Podle některých je situace v lokalitě, která kdysi patřila k nejklidnějším, už neúnosná. Zejména kolem Perly, kde vzrostl příliv alkoholiků, potažmo bezdomovců z celého Ústeckého kraje.
Bezdomovci, kteří odejdou z teplické záchytky se už ve většině případů nevracejí, odkud přišli a zůstávají v Teplicích. Obyvatele Trnovan proto zajímalo, jak město řeší odliv lidí, které přivezou z celého ústeckého kraje na teplickou záchytku. Ta je v současné době jediným zařízením svého druhu v kraji. Primátor zdůraznil, že provoz záchytné stanice nemá město možnost ovlivnit. „Záchytnou stanici jsme si nevymysleli. Tu zřídil kraj bez naší možnosti do toho jakkoli zasáhnout.“
Květina poukazuje na domluvu se záchytnou stanicí
Ředitelka organizace Květina, Barbora Bočková, k dotazu uvedla. „Krajská zdravotní je pro nás velmi důležitým partnerem právě proto, aby se toto nedělo.“ Podle Bočkové se na teplické záchytce ocitne měsíčně 120 lidí. Jednu čtvrtinu až jednu třetinu přitom tvoří lidé odjinud.
„Se záchytnou stanicí jsme domluvené, že každá osoba, která zařízení opouští, dostane doporučení navštívit nízkoprahové centrum nebo sociální pracovnice, kde je jí zajištěná pomoc na cestu zpátky. Co se týče terénu, nepozorujeme, že by přibývaly osoby bez přístřeší. Pokud ano, souvisí to i s jinou situací. Osoba, která tu zůstane na ulici, je odříznutá od jakéhokoliv sociálního systému, protože místem bydliště náleží někam jinam. Takže není výhodné tady zůstávat.“
Kdyby nebylo bezdomovců, nebyla by Květina
Podle Bočkové sociální služby vznikají tam, kde jsou potřeba. Kde je v zájmu věci na tyto problémy reagovat. Řetenické centrum funguje od roku 2020. Problémy u Perly řešili pracovníci Květiny, jak Bočková zdůraznila, už od roku 2018 v rámci terénního programu na žádost města. Centrum pro bezdomovce v Denisově ulici vzniklo tedy až poté.
Podle jednoho z účastníků Květina bezdomovce potřebuje, což je kontraproduktivní. „Bez domovců byste neměli Květinu ani práci,“ zaznělo. Podle Bočkové se ale v roli bezdomovce může ocitnout ze dne na den spousta lidí. „A 90 procent těchto osob, se kterými jsme byli v kontaktu, si přeje svoji situaci jednoznačně změnit,“ prohlásila ředitelka Květiny.
Nechceme mít z Trnovan ghetto
Podle místních se úroveň lokality začala v posledních letech nepatrně zvedat. Přispěli k tomu sami Trnovanští. Budují zde provozovny, obchody, funguje tu zavedené zahradnictví. Místní investují do zlepšení svého prostředí čas a peníze. Na druhou stranu kvalitu prostředí stále snižuje řada negativ, které zdejší lidé neovlivní.
- Nemůžu pustit vnouče večer se psem, protože nevím, kdy se mi vrátí a jestli se mi vrátí v pořádku.
- Už teď tu bydlí 2 třetiny nepřizpůsobivých.
- Trnovany jsou nejhorší částí města.
- Řada lidí tu byla přepadená za bílého dne.
- Prodávají se tu drogy přímo na ulici.
- Jsou tady prostitutky.
Bydlíte v Trnovanech, zvykněte si
Místní tvrdí, že s uvedenými problémy nikdo nic nedělá. Řada diskutujících proto argumentovala tím, že město jen ztěží zajistí jejich bezpečnost v případě otevření nízkoprahového centra. „Jak asi, když už to teď nefunguje?“, zaznělo z davu.
Jeden z místních obyvatel v diskusi přiznal, že před několika lety řešil drogy a jejich distribuci přímo před svým domem. Když přišel nahlásit věc na policii, dostal údajně odpověď, že si musí uvědomit, že žije v Trnovanech, kde je to normální.
Kde bude nízkoprahové centrum, budou i bezdomovci
Podle dalšího z diskutujících platí pravidlo, že to, co v místě je, určuje, co se kolem toho bude dít. Pokud otevřeme v místě galerii, budou se tam potkávat milovníci umění. Když tu vznikne nízkoprahové centrum pro bezdomovce, budou tu bezdomovci. A taková společnost se místním nelíbí.
Jiří Štábl v reakci poznamenal, že v souvislosti s bezpečností řešil s ředitelem městské policie aktuální rozdělení hlídek pro případ, že by se centrum otevřelo. Tak, aby byly relevantně pokryté celé Trnovany.
Rozdílné typy klientely
Lidé rovněž poukazovali na nevhodnost tří různých typů služeb a klientů pod jednou střechou. „Jak město zajistí, aby na sebe nenarážely?“ (Centrum má sloužit lidem pod vlivem omamných látek, bezdomovcům a maminkám s dětmi.) Další otázka zněla: „Jak město zajistí bezpečnost z pohledu hygieny a dalších bezpečnostně právních předpisů v momentě, kdy je do budovy pouze jediný vstup?“
Primátor k dotazu řekl, že město ve spolupráci s projektantem a majiteli sousedních pozemků předběžně řeší možnost případného bočního vstupu brankou. Podle Štábla je jednání s nimi na dobré cestě.
Komunitní plán je, nebo není?
Podle některých je s podivem, že město tlačí na projekt vybudování centra v momentě, kdy ještě nemá hotový komunitní plán města. Ten bude k dispozici teprve na konci roku. Štábl zopakoval, že je město před podáním žádosti o dotaci a čas má do konce sprna.
„Nízkoprahové centrum už v komunitním plánu je. Současné centrum v Denisově ulici kapacitně nevyhovuje. Pokud nedostaneme dotaci, nebudeme projekt realizovat. Situaci budeme řešit jiným způsobem,“ uvedl primátor. „Na komunitním plánu pracovalo 101 lidí, na šesti připomínkových místech a materiál vychází ze zákona o sociálních službách,“ doplnila Štábla Iva Tichá.
Co nízkoprahové centrum nabídne
V centru v Riegrově ulici by mělo v případě jeho realizace vzniknout nejen nízkoprahové centrum pro osoby bez přístřeší. Fungovat by tady měla také služba pro občany. Pro případ, kdy budou potřebovat sepsat dopis k soudu, řešit dluhy, pomoci s insolvencí nebo v jiných krizových situacích. Služba bude poskytovaná zdarma.
Místo zde rovněž najdou aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které mají psychickou indispozici. Služby, které pomohou řešit krizi rodinám v situacích, když například přijdou o byt a podobně. „Tyto služby jsou ze zákona a jsou v síti sociálních služeb. V základní síti služeb může být pouze ta, která má registraci, ale i služba, kterou město potřebuje. Téma bezdomovectví daleko přesahuje oblast sociálních služeb,“ komentovala výčet Tichá.
Petice
Obyvatelé Trnovan předali vedení města petici, ve které 4248 lidí vyjádřilo svůj nesouhlas s realizací diskutovaného centra. Na dotaz, jaké stanovisko zaujme k petici primátor, Jiří Štábl odpověděl: „Budeme postupovat oficiální cestou. Nejdřív ověříme, že podpisy jsou skutečně občanů Teplic. Kolegové petici vyhodnotí po právní stránce a předáme ji zastupitelstvu, kde bude prostor pro další vyjádření a řešení.“
V závěru akce Štábl přítomné vyzval, aby na email uvedený v letáku, který všichni obdrželi při vstupu do areálu, zasílali své názory a podněty. Slíbil, že se město bude všemi jejich podněty a názory zabývat a bude s nimi dále pracovat.
