Světový den knihy a autorských práv
Jestliže patříte k lidem, kteří respektují práci ostatních, mají své zásady a etické hranice, pak jistě nebudete vykrádat díla druhých a vydávat je za svá. Nejenom díla výtvarná, ale především díla literární, textová. Pokud použijete něčí citaci, případně si půjčíte celý článek nebo úryvek z knihy, je vaší povinností informovat, kdo je jeho skutečným autorem.
Praxe je bohužel taková, že z hloupých českých Honzů a Mařenek se dokážou přes noc stát Shakespearové, Jiráskové, nebo Božky Němcové. Pepa, který na základce trhal rekordy v pětkách ze slohu a nedokázal pořádně sesmolit ani holou větu, najednou postuje na sociálních sítích články, které rozfrkají do kapesníku půlku republiky. „Četl jsi to od Pepy? Normálně mě rozbulel…“
Neuvedení zdroje je porušením autorského zákona
Dokonce si někteří na vykrádání cizí tvorby vytvořili obstojný byznys. Sbírají tisíce lajků na Facebooku na základě srdceryvných příběhů, které ovšem sami nenapsali. Sprostě je ukradli z cizojazyčných stránek. Vzhledem k lehce nabyté popularitě pak nějak zapomínají uvádět kdo byl zdrojem daného příběhu. S gloriolou spisovatelského boha už to tak od srdce nejde.
Jejich stránky mívají obvykle podbízivý název, aby tam nestálo obyčejné Pepa Novák, (ten co českým jazykem prolézal s odřenýma ušima.) Stránky nesou poetická jména v duchu jako například Jízda časem, Třpyt luny a podobně. Chytat za osrdí, to oni umí. S psaním už to v jejich případě bývá horší.
Dalším příkladem jsou posty na sociálních sítích. Féroví čtenáři, pokud se jim nějaký příspěvek líbí, sdílí ho tak, aby bylo patrné, kdo ho napsal. Zlodějíčkové text jen okopírují a přenesou na svůj profil. Nenamáhají se uvést, kdo je autorem a tváří se, že to oni sami. (No fuj!)
Světový den knihy a autorských práv
Dnes je 23. duben. Na svatého Jiří nevylézají jen štíři z děr, ale připomínáme si Světový den knihy a autorských práv (World Book and Copyright Day). Den, zaslíbený literatuře, psanému slovu, a především autorským právům, která jsou pro tvůrce nástrojem proti podobným vykrádačům. Svátek zaštiťuje světová organizace UNESCO.
Vyhlášení svátku se konalo před cca 30 lety na konferenci v Paříži a dnes se slaví ve více než sto zemích světa. Spolu se Světovým dnem knihy a autorských práv se pojí i nadcházející Světový den duševního vlastnictví. Ten letos připadne na úterý 26. dubna.
Datum nevybrali náhodou
Mimochodem, datum 23. dubna nebylo vybrané náhodou. V roce 1616 v tento den zemřeli významní spisovatelé jako Miguel de Cervantes, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega.
Původní myšlenka věnovat 23. duben literatuře a právům autorů, má kořeny ve španělském Katalánsku. Tam se dodnes slaví tím, že při koupi knihy dostanete od knihkupce růži. Poprvé slavil svět svátek dne knihy a autorských práv v roce 1995. V Česku si ho připomínáme od roku 2014 a svátek podporuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů.
Autorské právo
Autorské právo náleží mezi práva duševního vlastnictví. Základním právním předpisem je autorský zákon č. 121/2000 Sb., občanského zákoníku. První autorské zákony byly přijaté v anglosaském světě už v průběhu osmnáctého století. Šlo zejména o omezení nekontrolovaného šíření autorových děl bez jeho souhlasu. Zároveň ale bylo třeba, aby autorská ochrana měla své meze, protože je v autorově, ale i v celospolečenském zájmu, aby se díla stala součástí veřejného povědomí.
Americký Kongres v roce 1790 nastavil dobu trvání autorskoprávní ochrany na čtrnáct let. S tím, že pokud byl autor stále naživu, mohl požádat o prodloužení na dalších čtrnáct let, a to pouze jednou. Poté se dílo stalo volným a kdokoli s ním mohl nakládat podle svého uvážení.
Později se však tato doba prodlužovala a nyní jsou ve většině zemí díla chráněna mnohém déle. Konkrétně v České republice je v autorském zákoně trvání majetkových práv k autorským dílům stanoveno na celou dobu autorova života plus dalších sedmdesát let.
Hloupost vykradače neomlouvá
Ochrana autorského práva stejně jako ostatních práv duševního vlastnictví nabývá stále větší důležitosti v souvislosti s používáním internetu. I zde samozřejmě platí ochrana duševního vlastnictví. Před lidmi, kteří cizí díla vydávají za svá, nebo je jinak zneužijí. To, že někdy konají z čisté hlouposti a nevědomosti, je neomlouvá.
Kromě přijetí nejrůznějších opatření v legislativní oblasti je důležité, abychom ve společnosti dosáhli stavu, kdy je duševní vlastnictví respektováno a automaticky dodržováno. K tomu slouží aktivní kampaně, které jsou pořádány právě v rámci těchto svátků a které zároveň upozorňují na problematiku porušování autorských a průmyslových práv.
Zdroje: Wikipedie, pravniprostor.cz, GHS Legal
