10. ročník teplického Autosalonu SPŠ
Dámy prominou. Nebude řeč o světě křehké romantiky, červené knihovny, ani módy. Zabrousíme do světa s vůní nafty, rychlosti, chlapského štengrování a nevýslovné závislosti na všem, kde řve motor pod kapotou. Do světa, kde ženským připadají některé pojmy jako vzdálená španělská vesnice a kde jejich představivost končí maximálně u volantu. Pokud vás tedy kromě krásného designu nevzruší třeba síla motoru a počet koní, klidně otočte list.
V úterý 27. června jsem vyrazila na 10. ročník Autosalonu Průmyslové školy v Teplicích. Akci pořádá Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Teplice u budovy teplické průmyslovky na Benešově náměstí a v prostorách tamního školního dvora. Vyrazila jsem s odhodláním, že když se téma začne točit kolem „změti hadiček a trubek pod kapotou“, nebudu za machra a zeptám se.
Závodní jezdec Milan Zeman
Část Benešova náměstí obsadily krásné historické vozy a k vidění u průmky byly některé horké novinky automobilového průmyslu. Měla jsem velké štěstí. Na dvoře školy jsem narazila na kamaráda a dlouholetého závodního jezdce Milana Zemana z Rally klubu Straky. Závody jezdí už od roku 1989 se spolujezdcem Jaroslavem Vytasilem. Tahle nerozlučná dvojka je mimochodem ve světě automobilových závodů trochu exotika. Většinou se spolujezdci dost střídají. Pro mě bylo podstatné, že jsem měla skvělého průvodce.
Energická Baghira
Zřejmě každému, kdo vešel na dvůr školy, padla jako první do oka zářivě červená kapota vozu Baghira. „Je to tak zvaná cyklokára. Základem pro její postavení byl velorex. Auto pro mrzáky nebo taky hadrák,“ směje se Milan. Parta automobilových nadšenců Baghiru postavila jako monopost (formuli s otevřenou kabinou a nekrytými koly). Cokpit a design vozidla namaloval Václav Král z technické univerzity, který pro Škodovku navrhl také například známou Škodu 130 RS a jiné vozy.
„Baghira má motor Yamaha 350. Partě nadšenců se povedlo za hlubokého totalismu přihlásit s ní dva světové rekordy. Zažádali o dvanácti a čtyřiadvaceti hodinový rekord na Mosteckém autodromu a dokázali je, což byl v té době za totáče dvojnásobný světový rekord. Majitel, který odešel do penze, měl rozdělanou ještě jednu tříkolku. Druhá je v depozitu v Technickém muzeu v Praze. Tak jí postavil znova, tak jak byla původně namalovaná od Václava Krále i s jeho výsostním znakem Baghira.“
Škoda Felicia KIT Car
Milan Zeman prezentoval na Autosalónu své dva závodní vozy. Jedním z nich byla Škoda Felicia KIT Car. „Je to vozidlo se starší homogolací, nicméně, je to drahý auto, předokolka. Speciál, který je typicky závodním autem. Vychází ze sériových prvků, kdy musí být zachovaný blok motoru, konstrukce karoserie, ale má to nějaká křídla, nějaké karbonové doplňky. Od sériových vozů ho odlišují především technické parametry.“
Zkusím zestručnit to, co mi Milan o parametrech Felicie KIT Car sdělil. Má speciální sání, anglické klapky, které se starají o to, aby každý válec měl přísun paliva a vzduchu zvlášť, (tzv. čtyrklapka, jako mají motocykly). Řazení je přímé, bez spojky. Automobil má čtyřpístové pevné brzdiče. „Zkrátka je tady spousta prvků vyloženě pro závodní auta. Je to sportovní nářadí v takovém TOPu, které je vůbec u tohoto sériového auta možné. Bylo to jediné auto, které se v téhle formě dalo technicky postavit doma.“
Zaujaly mě zvláštní SPZ. Milan mi vysvětlil, že jde o speciální SPZ na tzv. R-kách. „To jsou SPZ dělané pro závodní auta na rallye. Česká republika je v tomhle směru trochu výjimkou. Při pořádání podniků, testovacích jízdách a rallye jede ten vůz samozřejmě po silnici v běžném provozu, kde dodržuje všechny stupně ze zákona, z vyhlášky. Na uzavřených zkouškách se pak ale jede, co to dá. Byla to vozidla, postavená do dvou miliónů korun a dá se s nimi předvádět dobrý sport.“
Španělština pro zasvěcené
„Ve Felicii KIT Car se dají nastavit dva jízdní programy. Nemá to posilovače, je to taková houpačka brzdová, kde přepákováním dojde k menšímu odporu na brzdový pedál. Mechanickým způsobem je zařízeno, že se ta brzda nechá sešlápnout. Každá soustava vozidla, každá náprava, včetně ruční brzdy, každá má svůj brzdový válec.“ Dál Milan upřesnil, že vozidlo má výkon ve čtrnáctistovce 153 koní. Proti sériově vyráběným kouskům, kde je nějakých 70 koní, je to víc než jednou tolik. Zrychlení na sto dosáhne za 4,5 vteřiny. „Je to závodní hračka. Všechno je uložené v ložiskách. Taková tuhá motokára,“ dodává Milan.
Fenomén Škoda Favorit
„Rallye klub Straky slaví letos 30. výročí. Tenhle Favorit se dostal v roce 2015 znovu na tratě. Teď ho používáme na menší rallye, nebo na akce a různá show. Vůz má odjetých dvanáct závodů včetně Českého Krumlova, Barum Rallye. Když se nedostává tolik peněz, jede se historikem, kde startovné není tak vysoké.“
Favorit začal podle Milana Zemana éru předních pohonů. „Byl v naší kariéře velmi úspěšný, tak jsme ho postavili znova. A do budoucna, až zestárneme, bychom s Favoritem chtěli jezdit. Takže je to zatím taková hračka. Lidem se to líbí, protože je to pro ně spousta nostalgických vzpomínek. V podstatě každý Čech měl Favorita. A Favorit, to už bylo něco. Hlavně to byl ale sport, dobře obsazená třída a máme spoustu přátel z těch let. Bylo to prostě nádherný.“
Jak Milan dodal, Favorit bylo úžasně jednoduše postavené auto. Jednoduché na práci i na údržbu. Víc přístupné mladým lidem, kteří chtějí jezdit historické rallye. „Letos máme třicátý start na škodovkách na slavný Bohemce a v Krumlově. Spolu s Jardou Vytasilem jezdíme už 34 let a já osobně jedu svoji 38. sezónu. V Českém Krumlově jsme startovali už 150. rallye.“
Milan Zeman a jeho závodní sen
„Když bude zdraví, mým snem bylo vždycky jet alespoň historiky na rallye Monte Carlo. Možná, že se mi příští rok splní, že pojedeme finskou rallye. Uvidíme, jaké budou finanční možnosti. Startovné na závodech bývá dost vysoké, 25, 40 tisíc.“
Vloni měla posádka Rallye klubu Straky úspěch. Přivezla třetí místo z Mistrovství Evropy. „Vzhledem k tomu, že v září budu slavit šedesátku, tak bychom to rádi na Barumce okořenili. Když ale nemáš v kredenci 150 tisíc a dost peněž v pneumatikách a v zázemí auta, tak nemá cenu na Barumku ani vyjíždět,“ dodal ke svým plánům Milan Zeman.
Působivá formule studentů liberecké univerzity
Na dvoře průmyslovky poutala pozornost i zajímavá černá formule. Dílo týmu studentů z liberecké technické univerzity. Tady mi dělali průvodce Václav Kočí a Vojtěch Dufek z uvedené školy. „Letos jedeme tři závody. Maďarsko, Chorvatsko a Česko,“ zasvětil mě Vašek Kočí. „Formuli stavíme každý rok znovu. Každý rok se shání nové peníze, noví sponzoři. Celé je to postavené studenty. Od návrhů po konstrukci, což je jedna z podmínek.“
„Závody studentských formulí jsou po celém světě, meziuniverzitní,“ doplnil Vojtěch Dufek. „U nás je to sedm univerzit, sedm týmů. Celosvětově pak asi 800 týmů.“ K dotazu, jaký měli úspěch, jsem se dozvěděla, že úspěchem je už pojízdná formule, která projde vstupními testy. „Z 80 týmů, které na závody přijedou, se zhruba jenom dvacet dostane přes statické disciplíny, přes testy. Ten, kdo pak projde všemi testy, se teprve dostane ke skutečným dynamickým závodům.“
Další informací bylo, že postavení formule, vystavené na teplickém autosalonu, přišlo na cca 1,8 miliónu korun. „Teď stavíme hybridní formuli a ta bude stát nějakých 2,8 miliónů. S tím, že v předních kolech budeme mít elektromotory a vzadu motory spalovací.“
Závěrem
Desátý autosalon teplické průmyslovky je užminulostí. Začne se připravovat salon jedenáctý. Přeju mu, aby i on nabídl spoustu zajímavých vozů a lidí kolem nich. A ještě malý slib, že se k té šedesátce Milana Zemana vrátím a pokusím se zpracovat rozhovor. Pokud se mi ovšem tohohle závodního barda při jeho nekonečné jízdě podaří na chvíli zastavit.
